Jak jsem hledal followery

Pokud vám minulý čtvrtek na Twitteru utekla informace, že Blahut hledá followery, uvedu vás alespoň velmi stručně do děje. Pokud velmi nešťastnou náhodou nevíte, co to ten Twitter vlastně je a k čemu je dobrý, přečtěte si o něm například pěkný článek Marka Prokopa. A teď co se to vlastně stalo…

Myšlenka říct si o followery mě napadla už dříve, ale upřímně jsem si nebyl jistý, zda je to dostatečně „košer“. Konečným impulsem pak byl čtvrteční kolegův postesk.

Co se stane, když si o followery řeknete?

Jak plynul čas

Doufám, že autorům zmíněných twítů přinese tento článek na oplátku alespoň nějaké followery. Těm, na které se nedostalo, se omlouvám. Speciálně Přemkovi, jehož RT nemá vlastní URL.

Děkuji tedy ještě jednou děkuji všem, kteří se nějak zapojili – v práci jsem za celý den neudělal vůbec nic a pouze sledoval zmínky o Blahutovi.

Pár zajímavostí

Abych šel tomu štěstíčku trošku naproti, upravil jsem stránku svého profilu. Do položky „Bio“ jsem napsal infantilní výzvu ke sledování, přidal jsem podobně laděný obrázek a odkaz na anketu „Co s Blahutem?“. Je pravda, že efektivnější by zřejmě bylo mít na profilu napsaných pár „užitečných“ twítů, ale ty jsem tam prostě neměl.

Upravená stránka profilu
Anketa na Twtpoll.com

Poměrně zajímavý byl vývoj ankety zejména po „citlivém“ twítu Marka Prokopa. Řada příchozích na můj profil jej možná nevnímala jako vtip a považovala akci za „více nevkusnou“ než jiní. I když je dat z ankety velmi málo, byl rozdíl před a po Markově twítu znatelný. Před bylo pro „kladnou odpověď“ B 21 hlasů, pro negativní volby (A,D) 8 hlasů. Bezprostředně po něm se stav ale začal měnit – B 22 hlasů, volby A a D 27. Přitom k dalším podobným výkyvům už dále nedocházelo. Pěkná ukázka toho, co se stane, pokud sdělení kampaně neodpovídá sdělení cílové stránky.

Konečné výsledky ankety

Co se tedy stalo

  1. Svět se stal lepším místem pro život nás všech. Tento neodiskutovatelný fakt je zřejmě největším přínosem celé akce.
  2. Zjistil jsem, že z účastníků, kteří byli alespoň ochotní Blahutův profil prozkoumat, považuje 47% můj Twitter za zcela zbytečný. 48% účastníků kliká o něco lépe.
  3. Přibylo pár followerů, diskutovalo se, někdo se pobavil.

Co se stane teď?

Ti, které nezajímá internetový marketing, se zřejmě odhlásí, nevrátí se ani na tenhle web a já se s nimi tímto loučím. Bude ale určitě zajímavé jejich úmrtnost sledovat v závislosti na tomto článku a dalších twítech.

Byl to dobrý nebo špatný nápad? Lze podobným způsobem „nastartovat Twitter“? Jaká je „kvalita“ takto „uměle“ získaných followerů? Uvidíme. Pokud vás zajímá, jak to dopadne, můžete třeba sledovat můj Twitter :-).

8 thoughts on “Jak jsem hledal followery”

  1. Těším se na další akce
    – hledám čtenáře blogu,
    – hledám komentující na blogu,
    – hledám fanoušky na Facebook,
    – hledám kořeny na mariáš.

  2. Ovšem „kontent“ na TW blahuta a na tomto blogu pořád nic moc – úroveň sběratele céček zatím nepřekonána.

  3. ad 1) Svět se stal lepším místem pro život nás všech.

    Znamená to, že Bůh už nebude zabíjet koťátka?

  4. Erix: Ano, přesně tak. Teď už můžeš onanovat bez výčitek svědomí.

  5. Je vopruz si rozklikávat odkazované twíty, každý si přečíst a hned se zase vrátit k textu, přečíst dvě slova a znova klikat. Příště hlasuju pro screenshoty. 🙂

  6. Marie Grafová: To chápu a taky jsem o nich přemýšlel. Ještě vetší vopruz je na ty twíty odkazovat 🙂

  7. Marie, screenshoty by porušovaly autorská práva Twitteru, autora tweetu a autora avataru autora tweetu. Dále práva k ochranné známce RT(r) a v neposlední řadě i patent vynálezce klávesy PrtScr.

Komentáře nejsou povoleny.